Asi všichni to známe. Ráno vstaneme, den se rozběhne a máme pocit, že se na nás všechno sype. Úkoly přibývají a svět se zdá těžký a tak nějak… nakřivo. Málokdo si v tu chvíli uvědomí, že tento pocit může úzce souviset s tím, jak stojíme, dýcháme a jak se cítíme ve vlastním těle. Jak spolu souvisí biomechanická osa, spoušťové body a naše psychická pohoda?
Kde to celé začíná?
Ve své praxi v oblasti rekondičních služeb se denně setkávám s lidmi, kteří přicházejí s nejrůznějšími pohybovými obtížemi. Vnímám tělo jako provázaný systém, v němž se fyzická a psychická rovnováha vzájemně ovlivňují. Kde však obvykle začíná fyzická nerovnováha?
Velkou roli sehrává postavení našich dolních končetin a pánve. Pokud dojde k funkčnímu či anatomickému rozdílu v délce končetin nebo k asymetrii v kloubní pohyblivosti, mění se rozložení zatížení při stání a chůzi. Naše propriocepce – tedy hluboké vnímání polohy těla v prostoru – vysílá mozku nové signály a tělo reaguje okamžitými kompenzačními mechanismy.
Pánev se vychyluje nebo rotuje a celá struktura páteře se snaží udržet hlavu v optimální ose a oči v horizontální rovině. Nejde přitom zdaleka jen o izolovanou bolest zad. Asymetrické zatížení se kaskádovitě propisuje dál: od přetížení plosek nohou a vzniku patních ostruh či vbočených palců (hallux valgus) až po nadměrnou zátěž kolenních a kyčelních kloubů.
Správná obuv a cílené cvičení jsou sice skvělým základem pro sílu, stabilitu i správné pohybové návyky, samy o sobě ale často nestačí. Zejména u dětí a dospívajících dochází během růstových skoků a jednostranné sportovní zátěže k dočasným dysbalancím, které je moudré podchytit včas jako prevenci pozdějších potíží.
Pokud v těle přetrvávají primární asymetrie a omezení, ani pravidelný trénink nemusí přinést očekávaný efekt. Tělo se totiž nadále hýbe v zajetých kompenzačních vzorcích. Teprve když se primární nerovnováha uvolní a vyrovná, cvičení dostane správný základ, protože pohybový aparát může konečně fungovat tak, jak má.
Když se řetězí blokády a promlouvají trigger pointy
Posune-li se osa těla, svalový systém kompenzuje nerovnováhu asymetrickým napětím, což vede k rotacím a stranovému posunu páteře. Blokády v oblasti hrudní a krční páteře se pak mohou přenášet do periferie – projevují se napětím v ramenech, bolestmi mezi lopatkami nebo omezenou pohyblivostí šíje.
Zároveň platí jedno důležité pravidlo: zdraví klienta má vždy přednost! Na prvním místě je nutné důkladné lékařské vyšetření, které vyloučí závažné orgánové či akutní patologické stavy. Teprve ve chvíli, kdy má klient lékařsky potvrzeno, že jeho potíže nemají organický původ, dává velký smysl vydat se cestou rekondiční péče.
V praxi se mi opakovaně potvrzuje, že tělo umí mluvit velmi hlasitě. Pro příklad bych ráda zmínila klientku, která dlouhodobě bez zjevného výsledku řešila nepříjemné obtíže v oblasti břicha a zažívání. Řádně absolvovala potřebná vyšetření, která však neodhalila jasnou příčinu. Se svolením lékaře a v úzké návaznosti na jeho péči jsme se zaměřili na pohyblivost hrudního koše a uvolnění okolních struktur, což podle jejích slov přineslo výraznou úlevu. Čas ukázal, že se zdaleka nejednalo o ojedinělý případ.
V přetížených svalových vláknech se navíc tvoří tzv. trigger pointy neboli spoušťové body. Jsou to lokálně přecitlivělá místa ve svalové tkáni, která v sobě drží značné napětí a mohou odrážet bolest do vzdálenějších oblastí.
Klíčovou roli v tomto systému hraje bránice, náš hlavní dýchací sval. Bránice úzce spolupracuje s hlubokým stabilizačním systémem páteře, kam patří i bedrokyčlostehenní sval (m. iliopsoas). Ten velmi citlivě reaguje na dlouhodobý stres i biomechanickou asymetrii stažením. Zkrácený či hypertonický iliopsoas nás pak může táhnout do předklonu, fixovat postavení pánve a omezovat svobodný, hluboký nádech.
Dotek, který otevírá příběhy
Při uvolňování těchto struktur se nezřídka stává, že klienti spontánně ventilují dlouhodobý stres nebo osobní témata. Tělesné napětí a psychika jsou spojenými nádobami.
Neznamená to, že by manuální techniky samy o sobě „vymazaly“ životní starosti, ale uvolněním fyzického pancíře získá mysl prostor nadechnout se. Když se zbavíme konstantního tělesného diskomfortu, svět se rázem může jevit o něco snesitelnější a situace, které se zdály neřešitelné, lze vnímat s větším nadhledem.
Začarovaný kruh stresu a cesta ven
Je-li tělo v neustálé křeči, mozek tento stav vyhodnocuje jako chronické ohrožení. Vyšší hladina stresových hormonů dále zvyšuje svalové napětí a unavuje organismus – ocitáme se v bludném kruhu. Jak z něj ven?
V rekondiční praxi se osvědčuje postupovat komplexně a šetrně. Dornova metoda pomáhá pracovat s fyziologickým postavením kloubů a délkou končetin. Cílená práce s trigger pointy uvolňuje lokální svalová přetížení. Edukací a vhodným cvičením pak pomáháme ukotvovat správné pohybové stereotypy.
Když se podaří vrátit pánev a páteř do optimální osy, klienti často popisují hlubokou úlevu – od volnějšího dýchání přes uvolnění v oblasti břicha až po lehkost při chůzi. Když stojíte pevně oběma nohama na zemi, i ten „svět nakřivo“ se tak nějak narovná. S rovnou páteří a volným dechem je život hned o něco hezčí.
Autor: Jana Mihalčíková
Zdroje
jami-masaze.webnode.cz
