EFT? To si snad děláte legraci!

Jak mě osobní životní krize přivedla k metodě, které jsem zpočátku vůbec nevěřila

Někdy nás život zavede na cestu, kterou bychom si sami nikdy nevybrali. A někdy právě to, co zpočátku považujeme za naprostý nesmysl, změní směr našeho života. Když jsem v roce 2008 poprvé slyšela o metodě EFT, rozhodně jsem nepatřila mezi její nadšené příznivce. Spíše naopak. Dnes se jí věnuji již více než šestnáct let. A všechno to začalo jedním podnikatelským krachem, vypůjčenými penězi na kurz a mojí velkou nedůvěrou.

Když se život obrátí vzhůru nohama

Kdysi jsme s manželem a naším kamarádem podnikali. Měli jsme obchody s nábytkem a věřili, že když budeme poctivě pracovat, všechno dobře dopadne. Jenže život někdy připraví scénář, který bychom si sami rozhodně nenapsali.

Díky naší důvěřivosti a několika nepříjemným okolnostem jsme o podnikání přišli. Zůstali jsme prakticky bez peněz. Bylo to velmi náročné období. Nejen finančně, ale především psychicky.

Manžel celou situaci nesl mnohem hůře než já. Viděla jsem, jak se trápí, a hledala jsem způsob, jak mu pomoci. A samozřejmě také sobě.

Zázračné ťukání? To určitě!

Jednoho dne jsem při hledání informací na internetu narazila na něco, o čem jsem do té doby nikdy neslyšela. Metoda EFT – Techniky emoční svobody.

Četla jsem, s jakými problémy lidé tuto metodu používají. Psalo se o strachu, úzkostech, fobiích, emočních problémech a dalších obtížích. Zaujalo mě to. A když jsem objevila nabídku kurzu, kde se člověk může tuto metodu naučit, rozhodla jsem se přihlásit.

Měla jsem jediný cíl. Naučit se něco, čím bych mohla pomoci manželovi a naší rodině. Jenže kurz nebyl právě levný. A protože jsme v té době měli opravdu hluboko do kapsy, musela jsem si na něj dokonce půjčit peníze.

Dodnes si na to vzpomínám. A také na to, co následovalo.

Po prvních dvou nebo třech hodinách kurzu jsem začala vážně pochybovat o svém rozhodnutí. Seděla jsem mezi účastníky, poslouchala výklad a v duchu si říkala:

„Kam jsem se to proboha dostala? To jsou tady všichni blázni?“

Představa, že si budu někam ťukat konečky prstů a moje problémy se tím vyřeší, mi připadala naprosto absurdní.

„To snad nikdo nemůže myslet vážně!“

Kdyby mě ten kurz nestál tolik peněz, pravděpodobně bych se zvedla a odešla. Jenže jsem si na něj půjčila. A tak jsem zůstala. Naštěstí.

Nůž, který změnil můj pohled na EFT

Druhý den kurzu potřebovala lektorka dobrovolníka, na kterém by ostatním účastníkům předvedla práci s fobií. A já jsem se přihlásila.

Od svých přibližně třiatřiceti let jsem totiž trpěla velmi nepříjemnou fobií z nožů. Stačilo, abych někde spatřila ležet nůž, a začalo mi být fyzicky špatně. Doma jsme museli mít nože schované, protože už samotný pohled na ně ve mně vyvolával velmi nepříjemné pocity.

Při ukázce byl nůž skutečně přítomen. A moje reakce byla přesně taková jako obvykle. Bylo mi zle.

Lektorka se mnou začala pracovat pomocí EFT. Ťukaly jsme na jednotlivé body, věnovaly se mým pocitům a pokračovaly v práci.

Nečekaná cesta do minulosti

Během ťukání se mi vybavil velmi zvláštní obraz. Měla jsem pocit, jako bych se ocitla v úplně jiné době, v jiném životě. V tomto prožitku jsem byla mužem ve věku přibližně třiatřiceti let.

Najednou jsem prožívala situaci, ve které mě někdo bodl nožem do zad. A nebyl to jen obraz v mé mysli. Dokonce jsem v zádech cítila bolest, jako by se celá událost skutečně odehrávala.

Byl to velmi intenzivní zážitek, na který dodnes vzpomínám, přestože si už nepamatuji všechny podrobnosti.

Zda šlo skutečně o vzpomínku na minulý život, nebo o symbolický obraz, prostřednictvím kterého moje mysl zpracovávala hluboko uložený strach, nedokážu s jistotou říct.

Vím však, co následovalo. Po přibližně půlhodině práce s EFT jsem dokázala držet v ruce nůž, dívat se na něj a necítila jsem žádný ze svých dřívějších nepříjemných pocitů. Moje fobie zmizela a už se nikdy nevrátila.

Během dalších let práce s EFT jsem se s podobnými prožitky setkala také u několika klientů. Nejde o běžnou součást každého sezení a takové zážitky cíleně nevyhledávám.

Někdy se však při práci s emocemi spontánně objevují obrazy a prožitky, které si člověk může vykládat jako vzpomínky na minulý život. Pro mě je při takové práci důležité především to, jaké emoce člověk prožívá a zda mu jejich zpracování přináší úlevu.

A přibližně po půlhodině se stalo něco, co mě naprosto ohromilo.

Držela jsem v ruce nůž. Dívala jsem se na něj. A necítila jsem vůbec nic nepříjemného.

Žádný strach. Žádná nevolnost. Žádná potřeba nůž okamžitě odložit. Prostě nic.

Byla jsem v šoku. Ještě před chvílí jsem nevěřila, že něco takového může fungovat. A najednou jsem sama zažila změnu, kterou jsem si nedokázala vysvětlit.

A co je pro mě důležité – tato fobie se mi už nikdy nevrátila.

A zmizel ještě jeden strach

Jenže tím moje překvapení neskončilo. Měla jsem totiž ještě jednu zvláštní fobii. Z fialové barvy. Ano, čtete správně.

Fialová barva ve mně vyvolávala tak silnou nepříjemnou reakci, že jsem měla pocit dušení a nedokázala jsem v její blízkosti vydržet.

A představte si, že po práci s fobií z nožů jsem zjistila, že mi přestala vadit také fialová barva. Přitom jsme se na tuto druhou fobii během ukázky přímo nezaměřovaly.

To už mě opravdu přimělo přemýšlet. Co se během té půlhodiny vlastně stalo? A jak je možné, že se změnilo něco, s čím jsem žila tolik let?

Najednou jsem už nechtěla z kurzu utéct. Naopak. Chtěla jsem o EFT vědět všechno!

Začala jsem sama u sebe

Po návratu z kurzu jsem začala metodu EFT používat především na sobě. Pracovala jsem se svými emocemi, nepříjemnými vzpomínkami, vztahy a problémy, které mě v té době trápily.

Postupně jsem si začala všímat změn nejen ve svém vlastním prožívání, ale také v našem rodinném životě. Zajímavé bylo, že se postupně začal zlepšovat i psychický stav mého manžela. A časem se začala stabilizovat také naše finanční situace.

Samozřejmě nemohu tvrdit, že za všechny tyto změny mohlo samotné EFT. Ale vím, že mně osobně práce s emocemi pomohla získat větší klid, nadhled a schopnost zvládat náročné životní situace. A to pro mě tehdy znamenalo opravdu hodně.

Z původní nedůvěry se stala moje profese

Moje první zkušenost s EFT byla natolik silná, že jsem se rozhodla pokračovat ve studiu. Absolvovala jsem roční terapeutický výcvik, vzdělávala se u zahraničních lektorů a postupně získávala další zkušenosti.

V roce 2008 jsem absolvovala svůj první kurz EFT. A v roce 2010 jsem si otevřela vlastní terapeutickou pracovnu.

Od té doby se věnuji práci s lidmi, kteří hledají pomoc při zvládání emocí, strachů, nepříjemných vzpomínek a dalších životních obtíží.

Za více než šestnáct let praxe jsem vyslechla mnoho lidských příběhů. Některé mě rozesmály, jiné dojaly a další mě přiměly znovu přemýšlet nad tím, jak složitý a zároveň fascinující je lidský organismus.

A přestože se EFT věnuji tolik let, stále mám pocit, že se mám co učit.

EFT vypadá praštěně, ale…

Když dnes někomu vysvětluji, jak metoda EFT funguje, často si vzpomenu na sebe v roce 2008. Na ženu, která seděla na kurzu, pochybovala o všem, co slyšela, a v duchu přemýšlela, zda se neocitla mezi podivíny.

A tak s oblibou říkám:

„EFT vypadá praštěně, ale funguje!“

Samozřejmě tím myslím především svoji vlastní zkušenost a výsledky, které jsem během let pozorovala ve své praxi.

Netvrdím, že jde o univerzální řešení všech lidských problémů. Ale jsem přesvědčená, že práce s emocemi může být pro mnoho lidí velmi přínosná. A někdy nás může překvapit, jak velkou změnu dokáže člověk ve svém prožívání udělat.

Na závěr

Když se dnes ohlédnu zpátky, napadá mě jedna zvláštní věc.

Kdybychom tehdy nepřišli o podnikání, možná bych nikdy nezačala hledat pomoc. Kdybych neměla potřebu pomoci manželovi, možná bych nikdy neobjevila EFT. A kdybych si na svůj první kurz nemusela půjčit peníze, možná bych z něj po několika hodinách odešla.

Život má někdy opravdu zvláštní smysl pro humor.

To, co jsem tehdy považovala za jednu z nejtěžších životních zkoušek, mě nakonec přivedlo k práci, která mě dodnes naplňuje.

A tak si občas říkám, že některé životní překážky nás možná nepřicházejí jen zastavit, ale také nasměrovat někam, kam bychom se sami nikdy nevydali.

Autor: Jana Grohmanová

Zdroje

studiodaja.cz