Vydavatelství časopisu Eniologie člověka mě oslovilo s možností příspěvků do časopisu. Zorientování v pojmech a zaměření článků vystihla AI následovně:
Eniologie je označována jako univerzální věda, která zkoumá informační procesy, jevy a události v přírodě a společnosti, jež člověk není schopen vnímat svými pěti běžnými smysly. Zaměřuje se na oblasti ležící na pomezí vědy, spirituality a energetických systémů člověka.
V našem prostředí je tento obor známý především díky odborně-populárnímu časopisu Eniologie člověka, jehož zakladatelem a výraznou osobností je akad. doc. Mgr. Anatolij Vasiľčuk, CSc.
Hlavní pilíře a témata eniologie
Tento směr se pokouší nahlížet na lidskou existenci komplexně, přičemž propojuje hmotnou podstatu s nehmotnými strukturami. Mezi ústřední témata patří:
- Enioanatomie: Zkoumání takzvaných jemnohmotných těl (např. modré či šeříkové jemnohmotné tělo) a energetických obalů člověka.
- Jednota hmoty, energie a informací: Předpoklad, že svět kolem nás není tvořen pouze fyzickou hmotou, ale je zásadně ovlivňován informačními poli a toky energií.
- PSI-fenomenalita a vědomí: Výzkum lidského vědomí, spirituality, skrytých možností organismu a psychoneuroimunologie.
- Alternativní pohledy na zdraví: Propojování poznatků z kvantové teorie, psychosomatiky, zdravé stravy a tradičních i moderních léčebných metod.
Z pohledu konvenční materialistické vědy bývá eniologie řazena mezi alternativní směry či pavědy, protože operuje s fenomény, které jsou standardními vědeckými metodami obtížně měřitelné nebo neprokazatelné. Její příznivci z řad lékařů, psychologů a badatelů v ní však vidí inovativní a mezioborový most k hlubšímu pochopení lidského bytí.
Skvělé, snaha o komplexní náhled na lidskou existenci, výzkum lidského vědomí, nehmotné struktury.
Pojďme rovnou k podstatě prapůvodního učení o živé bytosti – člověku, zvířeti, ptáku, hmyzu, plazech, rybách, stromech, rostlinách, bakteriích a virech. Výrok „Vše již bylo napsáno“ není originální, jen je podstatné poznat, kde čerpat pravdivé a přesné informace, přímo „definice“ existence světa. Védské spisy (véda v sanskrtu znamená věda), zejména Bhagavad-gíta, obsahují výroky přímo samotného „Stvořitele“ – kdo je On, kdo je člověk, jaký je či spíše má být náš vztah, co je hmotný svět, co je cílem lidského života.
Snažíme se zkoumat podstatu hmoty člověka, tedy fyzické tělo a jeho obaly. Z toho je patrné, že o podstatě člověka a živých bytostí nemáme jasno a žádné pravé informace.
Hmotu můžeme vidět, živou i neživou, neživou z její podstaty, jako např. kameny, nebo neživou ze živé po ztrátě neviditelné „oživující substance“. A v ní je jádro věci k pochopení živé přírody, vč. člověka.
Dnešní lidská civilizace trpí ztrátou vlastní identity, což s sebou přináší neustálé opakování podobných životních cyklů, omylů a strádání.
Co je vlastně tedy podstatou člověka? Vědomí, jsme čisté vědomí umístěné ve zcela nepatrné částečce „světla“ – duši. Duše je věčná, neumírá, nelze ji zničit ani rozložit. Duše oživuje hmotu těla, lidského i všech druhů živých bytostí a přírody. Překvapující je skutečnost, že všechny duše jsou stejné, ale umístěním do příslušného typu těla dostávají možnost jednat v souladu s ním a v rámci jeho možností.
Všechna těla se skládají z pěti prvků – země, vody, ohně, vzduchu a éteru (oživující síly). Dále záleží na typu těla, zda má další obaly, jako jsou mysl a falešné ego (zvířata a lidé), inteligence (pouze lidé). Život pod vlivem falešného ega způsobuje ztotožňování se s tělem, s uspokojováním jeho potřeb, jako je jídlo, spánek, rozmnožovací pud a obrana.
A dokonce, tu zpozorněme, duše dostává tělo podle zvyklostí a tendencí, pod kterými žila v opouštěném těle. Zbystřili jste, reinkarnace? To je přeci jen domněnka hrstky „nevěřících“ anebo buddhistů, ve spisech hlavních náboženských směrů o tom není zmínka. Je to na zásadní škodu lidské existence neznat tento základní „zákon“ přechodu ze života do života, a to mezi všemi životními druhy, také směrem dolů, do nižších forem života! Navíc, přechází-li duše, tedy vědomí, do dalšího těla, je pro ni tento přechod vědomý (špatná zpráva pro sebevrahy).
„Neznalost zákonů neomlouvá“ platí nejen ve světském měřítku, ale i nadsvětském, transcendentálním. Lidský život je vzácný díky inteligenci, která by měla být zaměřena na poznání cíle lidského života a tímto směrem řídit mysl.
V dnešním „civilizovaném“ světě je většina lidí zaměřena na konzum z pohledu: to potřebuji, to chci, toto je moje, moje musí být nejlepší apod. Tuto tendenci podsouvají mysli také nejrůznější reklamy. Tělo se stalo fenoménem, především o který se pečuje a vyhovuje se jeho žádostem a pohodlí. Přitom žádosti těla nelze nikdy úplně uspokojit. Čím je způsobena věčná nespokojenost člověka? Z hlediska duchovního, tedy duše, se používá přirovnání leštění klece namísto péče o ptáka v ní. Duše je skutečně v těle zavřená jako pták v kleci, který nemůže vyletět svobodně ven.
Co potřebuje jemnohmotná duše ke svému uspokojení? Poznání a pochopení své existence a laskavý vztah ke svému Tvůrci, k sobě i celému stvoření. Dostat pod kontrolu mysl, odstranit žádosti, strach, hněv, závist, pýchu a podobné nevhodné vlastnosti, nastoupit proces seberealizace jako duše.
Autor: RNDr. Maya Mašková
Zdroje
Zdroj: Bhagavad-gíta taková, jaká je
